Přechod kapslovny

Dnes jsem se poprvé vypravil na delší cestu. Ono je to relativní, ale docela mi to stačilo.
Vyrazil jsem z domova. Protože si nemůžeme dovolit se jen tak courat, vzal jsem s sebou i tříděný odpad, už se nám začal hromadit. Kontejnery ukazovat nebudu, určitě si je dovedete představit, i ty hromady kolem.
U kontejnerů se dá vyrazit vzhůru do parčíku, ty schody nejsou moc prudké.

Nad schody jsem si sednul na chvíli na lavičku, odpočíval a koukal na vršky domů. Kdysi tam bylo i pískovišě pro děti, to je zrušené. Přišlo mi to líto, ale ta spousta hřišť, co je teď na Kapslovně, to vynahradí.

Od parčíku k parku cesta moc pěkná není. Navíc chodník je šišatý a jde se po něm pěkně hloupě. Po vstupu do parku jsem vzal za vděk další lavičkou. Z ní je takhle vidět vršek zachovaného komínu kapslovny Sellier&Bellot.

A tahle lesní cesta pokračuje k hlavní ploše parku.

Tady náhorní plošina začíná. V dnešním počasí lákala k válení na dece. Deku jsem s sebou neměl. Ne podzim se tam dobře pouštějí draci. I kdybych nějakého měl nefoukal vítr.

Opalování dnes pařilo k oblíbeným činnostem.

Dominanta, která se nedá přehlédnout.

Výhled na centrum a ještě dál. Petřín je vyšší, ale Hradčany? Řekl bych, že byly pode mnou.

Hřiště. V parku jsou tři. Tohle je největší. Kdysi bylo volně přístupné, byla tam dřevěná zvířata, co se po nich dalo lézt. Teď je moderní a obehnané vysokým plotem, aby tam nelezli psi. To staré se mi líbilo víc.

Jeden z mnoha výčnělků bunkru, který se rozkládá snad pod celým kopcem. Dnes je v bunkru klub. V klubu jsem nikdy nebyl, v bunkru kdysi dávno, když jsme tam šli místo školy stěhovat plynové masky.

Pohled zespodu na hospůdku. Pivo jsem si nedal, i když berle nejsou klasický dopravní prostředek, radši jsem střízliv.

Jeden výhled na televizní věž. Když se to takhle chytne, docela se mi líbí. Ona totiž není ošklivá sama od sebe, ona je hnusná v kontextu okolních domů ke kterým se vůbec nehodí. Co se mi ale nelíbí, jsou ty černé ohavnosti, které na ni pověsili.

Pod parkem už jsem měl všeho dost, tak jsem vyrazil na autobus, stanice je naproti přes ulici od kaple sv. Rocha. Mohl jsem projít přes hřbitov, ale nic se nemá přehánět, ani první „výlet“ po svých.

Celé album s pár fotkami navíc